Hned při svítání jsem se sbalila a v mlze seběhla posledních 6 km do Seiy. Jelikož jsem včera ve tři snědla poslední müsli tyčinku (úplně poslední jídlo), stavila jsem se do kavárničky na maxi koblížek s pudinkem a muffin. Vy-ni-ka-jí-cí! 😋 Mrkla jsem ještě na tržnici a v 10:00 už seděla v autobuse směr Porto.
Před pár dny se mi ozval Dimitrij, spolužák z VUT. Prý jestli budu mít cestu přes Porto, mám se stavit na kafe. Nabídku jsem s vděčností přijala a stavila se nejen na kafe, ale po 5 dnech v horách taky řádně zneužila jeho sprchu. Pak jsme zašli na oběd. Sušenkovou horskou dietu ukončila Francesinha – typické jídlo původem z Porta. V podstatě je to sendvič (dva plátky toastového chleba) naplněný různými druhy masa a klobás s plátkem šunky, sýrem, volským okem a dalším plátkem sýra nahoře politý omáčkou z piva a rajčat, k tomu jako příloha hranolky.
S Dimitrijem jsme prochodili město a večer jsem se seznámila také s Burcu, jeho přítelkyní. Oba jsou v Portu na Erasmu a letos končí magisterské studium. Zašli jsme do parku pozorovat západ slunce a pak mě Bucru nabídla, že můžu přespat u ní. Bydlí kousek od letiště a ráno mi zavolá taxi. Nabídka se nedala odmítnout, zvlášť po skoro probdělé noci s kroupami.
Ráno mi Burcu ještě nachystala teplý toast se šunkou a sýrem k snídani a zařídila odvoz na letiště. Těší mě, že jsou na světě takto úžasní lidé. Díky moc za pozváni a příjemné společné chvíle v Portu! Na viděnou příště! 😊
V Portu sedám do letadla a o tři hodiny později vystupuju ve Vídni.
🚌🛫🛬
