Jak se dá přečkat noc v norské přírodě? Zkušenosti, možnosti, doporučení na stezce svatého Olafa.
Spaní venku
Jde to zvládnout jen se stanem, ale cestou jsou i různé jiné možnosti ubytování. Můžete, jako já, využívat turistických přístřešků, které jsou sice zdarma volně dostupné, ale také otevřené (nemají dveře) a může se stát, že vás tam večer překvapí někdo další a na noc budete mít společnost.
Další (civilizované) ubytování
Pro poutní cesty je typické ubytování v hostelech zvaných Herbergue (Albergue ve Španělsku), které jsou určené jen pro poutníky. Jsou za nějaký menší poplatek, cca 100 NOK (do 220 CZK, 08/2023), což je na norské poměry velice dobrá cena za noc. Tyto Herbergues mají většinou sdílenou ložnici – místnost s několika lůžky, kterou sdílí všichni ubytovaní poutníci. Herbergues bývají také vybaveny provizorní kuchyní, v blízkosti lze najít zdroj pitné vody a někde opodál je postavená kadibudka.
A když se vám bude i tohle zdát málo, pořád lze využívat klasických hotelů a penzionů ve městech, také Airbnb, které je v Norsku docela rozšířené. To vás ale vyjde draho, protože nejlevnější noc se pohybuje kolem 500 NOK (přes 1.000 CZK, 08/2023).
Herbergues
Výhodou Herbergues je, že zde potkáváte další poutníky (často ty stejné, ale záleží jak rychle a daleko denně chodíte). Nevýhodou je, že těchto ubytoven není na stezce mnoho. Samozřejmě čím blíže k Trondheimu jste, tím více Herbergues potkáváte, ale nelze se na to spolehnout. Narozdíl od Camina, kde jsou tyto ubytovny úplně všude, na Olafovi je najdete jen zřídka. Ze Sandefjordu do Osla jsem nepotkala žádný (taky jsem ale nešla po trase), za Oslem tak jeden za 2-3 dny. Tento problém lze vyřešit dvěma způsoby: buď budete využívat i jiné typy ubytování nebo si s sebou vezmete nějaké vlastní (stan, hamaku).
Herbergue může vypadat různě. Často jsou to ubytování na farmě, vyčleněný prostor u někoho doma, a pak existují také Herbergues zřízené místní samosprávou. Ty je potřeba předem rezervovat a zaplatit. Můžete tak učinit v nejbližším poutním centru (před Herbergue), nebo možná i telefonicky na místě, každopádně vás limituje otevírací doba příslušného poutního centra. Tohle nemohu z vlastní zkušenosti potvrdit, tvrdili to ostatní poutníci. Platit lze kartou nebo aplikací Vipps, na místě pouze přes Vipps.
Já spala venku
Ze začátku jsem spala hlavně ve stanu, ale poté začalo znatelně přibývat turistických přístřešků podél cest, takže jsem využívala je. Měla jsem tak střechu na hlavou a suchý stan v batohu pro všechny případy. To je za mě ideální způsob, jak Olafa projít.
Kdybych se mohla rozhodnout znovu, jednoznačně opět volím tento způsob. Jen bych možná místo stanu vzala hamaku. Stromů je v Norsku mnohem více, než hezkých míst na postavení stanu, pokud vám tedy nevadí spaní ve svahu, je v Norsku rozhodně snazší postavit hamaku, než stan. Jediným problémem jsou hory, kde žádné stromy nejsou. S hamakou je potřeby tyto úseky předem naplánovat – buď je přejít během jednoho dne, nebo zde využít nějakého jiného typu ubytování.
Další norské vychytávky
Můžete se také stát členem norské turistické asociace a zažádat si o klíč od turistických chat, kterých jsou v norských lesích zbudované stovky. Na stezce Olafa jsem jich ale potkala jen pár, takže tohle vás úplně nezachrání. Ale může to pomoci.
Outdoor / indoor pilgrim
Zkrátka není se čeho bát, vždy budete mít, kde hlavu složit. Ubytování na Olafovi úplně nejlépe vystihuje, co řekla jedna další poutnice: „I see you are an outdoor pilgrim. I’m an indoor one,“ (Vidím, že ty jsi venkovní poutník. Já jsem vnitřní.) myšleno, že já spávám venku ve stanu a ona pouze v ubytovnách, kde mají postel, někdy i sprchu, kuchyň atd. Pokud však budete využívat pouze ubytoven, je potřeba cestu předem dobře promyslet, ideálně rovnou naplánovat.
Co může pomoci
Drtivá většina všech možných ubytování je (včetně podmínek rezervace) uvedena na oficiálních stránkách Olafovy pouti: https://pilegrimsleden.no/en/
