Jen co vyjdu z lesa, je tam schránka s razítkem.
Chození sice po silnici, ale výhledy krásné a celkem hodně farem. Už to začíná kopcovatět. Taky více fouká a pocitově je chladněji.
Dnes padla poslední ze 6 tatranek, které jsem si přivezla z domova. Popravdě jsem na ni úplně zapomněla a i proto je v tak dezolátním stavu. Ale dobrá byla!
Krátce na to jsem přišla k “Sister churches”, jak mi doporučila Gunhilde. Jsou to moc krásné kostely jak z venku, tak zevnitř. Nakoukla jsem tam a hned mě oslovila Kari, která se o oba kostely stará. A stará se také o poutnické centrum, které je přímo naproti nim. Bylo krátce po 9. a normálně otevírají až v 10, takže jsem měla velké štěstí, že jsem Kari potkala. Otevřela dříve jen kvůli mně. 😊
V poutnickém centru jsem dostala čaj, wafli a karamelku výměnou za vyprávění příběhů z cest. Také v credenciálu přibylo další razítko, takže za dnešek mám hned 2.
Zmínila jsem se Kari, že o svých cestách píšu knihy, tak si na mě hned vyptala kontakt a už jsme ve spojení.
Dobila jsem telefon a zazálohovala fotky.
Opravdu hodně fouká, takže teď chodím, jako kdybych pracovala v odběrovém centru na covid testy. Ještě respirátor a je to! 😅
Ukázalo se další z mnoha využití multifunkčního šátku – sáček na sběr ovoce. Je to mnohem pohodlnější než nosit ešus.
Když začalo hřmět, schovala jsem se do dřevěné budky u cesty a dala si opět müsli s jogurtem. Ne ani tak proto, že bych měla hlad, ale proto, že bych ten jogurt už měla sníst.
Zatím pořád sedím v té dřevěné budce a čekám, až přestane pršet. Dneska se mi vůbec nějak nechce chodit. Možná proto, že jsem dnes kupovala letenky domů, a tak mi v hlavě začaly běhat myšlenky o tom, co se bude dít, až tohle dobrodružství skončí. Budu řešit vydání knihy, přednášky, další projekty a zase z toho bude ten hektický civilizovaný život… Nikdy se mi z výpravy nechce domů.
Ale dokud jsem tady, tak si to musím užít! Takže zítra žádné podobné lelkování!
Dnešní útrata 3.210 CZK za letenky.
Poletím 9.8. Trondheim – Riga, kde se ještě jeden den porozhlédnu a pak 10.8. Riga – Vídeň a domů. Ještě musím dořešit, kde budu v té Rize spát, ale to se nějak vyvine. 😁
