Upgradovala jsem stan! 😆
Ve skutečnosti se mi včera ten můj opravdu stavět nechtělo, takže jsem šla prostě dál a dál, nohy už nemohly, ale já furt šla. No a pak se na mě Olaf usmál a ukázal mi parádní tee-pee, které tam nějaká dobrá duše postavila pro poutníky.
Noc byla studená a ráno jsem odcházela v bundě. Je poznat, že stoupám výš. Během dne se ale počasí tolikrát změnilo, že ani nevím, kolikrát jsem se dohromady převlékala. Z bundy do kraťasů a zpátky. Dneska to bylo jako v televizním pořadu o krásné norské přírodě jen s několika deštivými reklamními přestávkami.
Sotva ráno rozlepím oči a udělám pár kroků, už si tady skotačí ovce hned u cesty. Dneska to vůbec bylo hodně o zvířatech. Samá farma, pole, pastvina… Stezka dokonce vedla přímo přes výběh krav. Bylo jich tam asi 10. Dělala jsem kravál, aby se mě nelekly, protože jsem se blížila zezadu. Chvíli na mě koukaly jako na ufona a pak stejně utekly.
V jednu chvíli vidím u cesty lavičku, tak si s úlevou sedám, že si konečně dám svačinu. Jen co se opřu a kouknu na nebe, vidím, že se žene ne jeden, ale hned dva deštivé mraky. Tak se zase zvednu a jdu se schovat do stodoly pod střechu.
Občas se tu na zemi válí zvláštní věci. Každopádně tohle asi bude nějakému včelaři chybět. Chudáci včelky kolem toho zmateně poletovaly.
Pak se mně podařilo úspěšně zabloudit a zase se najít. Pořád jsem šla po značené trase. Pak mi to bylo divné, tak kontroluji mapu a? Jdu směrem zpátky na Oslo! Jak se tohle stalo nevím… Zašla jsem si u toho 2 km, což z toho dneska dělá nový rekord 49 km (ten je asi i životní). Sama tomu nevěřím, ale mobil to tvrdí.
Každopádně stálo to za to! Teď už mám postavený stan na překrásné pláži, pozoruji západ slunce a opravdu hodně se těším na ranní koupání. 😊
Konečně zase nějaký skutečně vydařený a zasloužený den! 🍀
Dnešní útrata: 143 CZK za dobroty v obchodě
Déšť 3x (soutěž – den 10.)
