Ráno bylo jedním slovem báječné. Nejdřív koupel pro otužilce a pak rajská na ohni. Vůbec se mi z té pláže nechtělo odejít.
Dneska trasa vedla pořád podél vody, takže z levé strany byl les nebo pole a zprava výhled na vodu.
Když nejsou borůvky, jsou maliny nebo dokonce rybíz.
Po včerejšku mě dost bolí nohy. Na levé se mi udělal puchýř pod palcem přesně v místě, kde se objevila díra na ponožce. Na pravé mě pro změnu píchá v kotníku. Také ventilační otvory u malíčků se na obou botách začaly zvětšovat. Děravé ty boty byly už před Norskem, jen doufám, že vydrží ještě těch dalších 400 km do Trondheimu. To už je kousek.
Mimochodem reakce muže na můj včerejší životní rekord byla: „No vidíš, konečně můžeme začít chodit na výlety spolu, když už za den ujdeš to, co já.” 🤣
Blížím se do poloviny cesty a chtělo by to den volna. Něco už se rýsuje, ale zatím neprozradím.
Poslední kus chleba jsem ráno nadrobila do polévky, takže jsem se v Gjøviku stavila do obchodu. No a světe div se, Krakouš vyškemral čokoládu! Prý mu na první pohled padla do oka. 😁
Je fajn si naplánovat, kde chci spát. Bohužel se někdy stane, že zrovna v těch místech není v lese nikde ani kousek rovné půdy, kam by se vešel stan. S povzdechem a vidinou zvětšujících se puchýřů jsem tedy šla dál. Pak mě u hlavní silnice doslova kopla do oka cedule „camping”. No jasně, to beru! Navíc je to na pláži. Tak pro jednou za nocleh zaplatím, však se nic nestane. Jednou za dva týdny si to snad dovolit můžu.
Chvíli hledám recepci, abych zaplatila za sebe a stan na jednu noc, ale nikde nic. Až po konzultaci s několika místními slečnami se dozvím, že to je kemp zdarma pro všechny a stan si můžu postavit úplně kdekoli. Takže u stolku a co nejblíž vodě.
Dobře jsi to zařídil, Olafe! 👍🍀
Dnešní útrata: 151 CZK (jídlo)
Déšť 3x (připomínám, že zítra je poslední možnost tipovat, kolik mě tady čeká propršených dní)
