Stanovala jsem přímo na břehu veliké vodní nádrže. Voda byla 20 cm od stanu.
Ráno klasika koupání, ale tentokrát pro otužilce. Na pláži jsem vždy nějak improvizovala, ale teď už plavky neřeším. Jsem v přírodě, no ne?
Voda z potoka mě nijak neprohnala, takže ji s klidem prohlašuji za pitnou a taky chutnou. Je to takový nezvyk, pít vodu, která jen tak protéká mezi kameny.
Mám trochu výčitky. Pořád tady píšu, jak jdu stezku Olafa, přitom dnes jsem za celý den neviděla jedinou značku. Místo okliky přes města a do Osla jsem to opět vzala přímo přes veliký zelený flek na mapě.
V podstatě celý den jsem procházela jednou velikou oplocenou oborou, kde se pásli koně, ovce a viděla jsem i losa! Jen neměl parohy, tak to nejspíš byla samice. Zastavila se 50 m ode mne, chvíli koukala, jak do sebe na pařezu tlačím sýr s chlebem, a pak zase klidně odešla.
Celou cestu bylo dnes blíže či dále slyšet cinkání ovčích zvonců a zpěv ptáků.
Nebylo to však jen příjemné chození. Mnohokrát jsem se dnes brodila bažinami (věkdy až po kotníky) a po kládách přecházela úseky, kde by se snadno dalo i zapadnout. Vlastně to bylo jako taková videohra, jak tam panáček nesmí stát moc dlouho na jednom políčku, jinak se to pod ním propadne. A zezadu ho pronásleduje roj krvelačných komárů.
Zkusmo jsem dnes na batoh nainstalovala solární panel. Snad to aspoň trochu oddálí další dlouhé sezení na benzince… K mému překvapení funguje tento plastový obyčejný solár více než dobře. Ze začátku se mu nechtělo, ale pak mi za pár hodin nabil celý telefon. Je pravda, že dnes byly optimální světelné podmínky. Když počasí dá, budu tedy do civilizace potřebovat pouze, když dojde jídlo. Což bude pravděpodobně zítra. 😁
Jakmile jsem uviděla malinkou chatičku u cesty, bylo rozhodnuto. Dnes spím v turistickém přístřešku.
Sluneční paprsky vysušily mokré boty a na svíčce jsem si uvařila vodu na čínskou polévku. Svíčka měla sice velmi krátký knot a nechtěla hořet, ale stačilo tam zapíchat pár tenkých dřívek a vařič byl na světě. 🔥
Dnešní útrata 0 CZK
