Dneska nikam nejdu. Tím bych to tentokrát mohla uvést a klidně i uzavřít.
Do odletu zbývá 6 dní a do Trondheimu jsou to 2 dny chůze. Proč se mám z lesa a hor hnát do té betonové džungle, a pak zbytečně řešit, co tam budu dělat a platit nějaké ubytování, ve kterém vlastně ani nechci spát? Cítím se lépe mezi stromy než mezi domy.
Dnes se budu válet na gauči a užívat si les. Ano, ta kombinace zní opravdu divně, ale je to tak.
Na tomhle místě je všechno. Kousek odtud je kohoutek s pitnou vodou, jsou tu cihly, ze kterých si můžu postavit vařič, je tu krásný výhled na deštivý den (a to dnes prší kromě pár přestávek opravdu pořád). Prostě ideální den a místo na odpočinek.
Jedinou výzvou je zákaz bobkování. Není tu záchod. To se ale dá vyřešit krátkou procházkou po okolí spojenou se sběrem bobulí.
A co tady teda dělám celý den? Plánuji detaily ohledně dalších dní a také cesty do Česka. Mám zařízený Couchsurfing v Trondheimu i v Rize, mám letenky, mám i lístek na vlak z Vídně.
Když už mám zařízené tohle všechno, tak přemýšlím, co budu dělat, až tahle cesta skončí.
Hodně lidí po pár prvních přechodech hor začne vymýšlet šílenější a nebezpečnější výpravy, ale to rozhodně není můj případ. Já jsem šťastná, že můžu utéct do lesa a je mi víceméně jedno, jestli je za humny nebo za sedmero řekami.
Na co jsem si zde ale hodně zvykla je to každodenní psaní a chci si ten zvyk zachovat. Rozhodla jsem se tedy postupně naplnit všechny své spisovatelské sny. Mám nějaké resty, co se cestovatelských příběhů týče, ale je tu i něco dalšího…
Už to bude takových 5 možná i 6 let, co se mi v hlavě zjevil obraz. Ten moment si pamatuji naprosto přesně. Stála jsem v koupelně, sušila si vlasy a koukala z okna. Vtom se mi z ničeho nic v hlavě zjevila malá holčička a s ní i kousek jejího života. Za celé ty roky se tento kratičký záblesk rozrostl a teď už nosím v hlavě několik paralelních dějových linií příběhu o tom, co mohou zapříčinit drobná lidská rozhodnutí a jak může podivný nápad obrátit lidem v celém království život vzhůru nohama. Ten příběh začal být tak obsáhlý, že se tlačí z hlavy ven a já vím, že přišel jeho čas.
Útrata 0 CZK
Deštivých dní 7
