Olafův cestovní deník

Stezka sv. Olafa – den 30

Vyspinkaná do růžova, nohy odpočaté, plno energie a nálada tak dobrá, že mě ani mokrá tráva hned po ránu nevadila. Mnohem větší výzvou bylo odolat pokušení jít si koupit nějakou dobrotu do obchodu. To mě stálo velké úsilí. Nakonec jsem ale místo přidávání zbytečné zátěže do batohu otevřela balení sušenek, které s sebou už pár dní nosím.

Jak už dobře víme, Olaf má smysl pro humor. Není se tedy čemu divit, že před cílem přidal směrovku na zmatení nepřítele.

V lese byla chata, ta chata měla dveře a na těch dveřích visela cedulka “Nekrmte medvědy” 😳 Raději honem pryč.

A je to tady. Moře. Velké, modré… Jaké je? Velké a modré. Můj sen!
Blížíme se do finále! Už stačí jen překonat jeden fjord.

Potkala jsem dnes znovu pár poutníků, se kterými jsme na cestě už viděli. Jedna poutnice se mě ptá „A jdeš tam po mostě, nebo jedeš lodí?”
Co? Ony jsou dvě cesty? Někdy si říkám, že bych si opravdu měla přečíst průvodce, než se vydám na cestu. Když to by ale nebylo ono. Mě právě nejvíc baví ta improvizace za pochodu. No a teď mám skvělou šanci improvizovat.
Trasa, kterou mám naplánovanou, zahrnuje loď. O té já vůbec nic nevím, ale právě jsem se dozvěděla, že se musí rezervovat předem. Nevím, kam volat, kdo to provozuje ani odkud to jede. Zkusím štěstí, zeptám se tady v kempu na recepci. První slečna o žádné lodi neví, ale druhá naštěstí ano. Odcházím s modrým papírkem a ihned volám na telefonní číslo na něm napsané.
„To musíte zavolat na to druhé číslo.” říká neznámá paní do telefonu a diktuje číslice.
Volám.
„Dobrý den, potřebuji převést na druhý břeh.”
„Kdy dorazíte?”
„Za půl hodiny.”
„Dobrá, budu tam.”
Zařízeno. Před hodinou jsem netušila, že potřebuji loď, a teď už se vezu. ☺️
Mám velké štěstí, protože pán říkal, že zítra mají soukromou oslavu, takže nepřeváží.

Abych si zítřek co nejvíce usnadnila, mám v plánu dnes dojít co nejblíže Trondheimu, co to jen půjde. Na mapě vidím ikonu přístřešku kousek od stezky a ke katedrále je to odtud 12 km. To je ideální. Dnes jsem si sice mákla, ale odpočaté nohy to zvládly.

Ležím na lavičce v přístřešku, s Krakoušem jsme si uvařili poslední polévku a užíváme si poslední noc venku.

Loď 217 CZK
Déšť 7x

Rubriky:

Olaf – otázky a odpovědi

Norsko – Stezka svatého Olafa

Kniha Poslední léto – Cesta, která mi změnila život

Digitální kresba